Křest se koná obvykle mimo mši; použijeme 906. Koná-li se při mši, je formulář a tedy i písně z příslušného dne; v neděli není Věřím. Při vlastním mešním formuláři se vhodným způsobem použije 906.
V neděle adventní, postní, velikonoční, na slavnosti, na Popeleční středu a ve Svatém týdnu musí být mešní formulář z těchto dnů, nesmí být formulář např. k biřmování, pomazání nemocných, svatební, pohřební. Toto musí respektovat i výběr písní a hudby k těmto mším; např. při pohřební mši na adventní neděli se musí zpívat písně adventní, nikoliv za zemřelé.
Biřmování je pravidelně ve mši. Při vlastním formuláři zpíváme 421, 424, 425. Při mazání křižmem 422, 423. V neděli a slavnosti není Věřím, ve všední dny ani Sláva.
Při hromadném udělování pomazání nemocných zpíváme 525, jinak písně podle liturgické doby. Při vkládání rukou – symbol působení Ducha Svatého – 422,423.
Při svatební mši zpíváme 916 a dbáme na to, aby případné vložky nebyly vyloženě hudba světská.
Při pohřební mši zpíváme 921, 923, 925; písně 922, 924, 926 na vhodných místech pohřebního obřadu.
Při bohoslužbě slova zásadně nepoužíváme mešní písně. Používáme písně z liturgické doby, příležitostné a k svátým; k případné eucharistické adoraci resp. přijímání těla Kristova příslušné písně o Pánu Ježíši.
Pro jakoukoliv bohoslužbu, při které se přináší ze svatostánku tělo Kristovo, platí tato zásada: Od chvíle, kdy se svatostánek otevře, do chvíle, kdy se zavře, se nezpívá popř. na varhany nehraje nic jiného, než eucharistické písně a zpěvy.